Jak jsem žádala o další 3 roky „dovolené“

Blíží se den D. Nebo spíš RD. To znamená, že mi za pár měsíců skončí mateřská dovolená a začíná dovolená rodičovská. Jak už jsem říkala (a všechny mámy mi dají určitě za pravdu), nejde ani tak o volno, ale o zaměstnání, kde jsou běžné celodenní směny a maká se i o svátcích. Prostě maminky si nemůžou vzít dovolenou (část I a část II zde) a musí být v pohotovosti, kdykoliv je potřeba. Z vlastní zkušenosti však musím konstatovat, že například kolem šesté hodiny ranní dělám, že jsem neviditelná a hluchá (ale tatínek mě bez problému vždycky nahradí).

S blížícím se dnem RD nastává tak trochu krize. Finanční. Dosud jsem totiž pobírala od mého šéfa, co ještě neumí ani mluvit, potažmo od státu, docela slušnou částku. Jelikož jsem se rozhodla, že svému synovi věnuji celé tři roky, nezbylo mi než se smířit taky s faktem, že moje nová odměna za jeho péči bude nyní již pouze třetinová. Ještě že máme doma toho manažéra.

Ale nic není jen tak, abych dostala alespoň na tu třetinu, bylo třeba navštívit hned dvě instituce. Dopředu jsem doufala, že to bude bolet míň jak trhání osmičky a přinese to větší úspěch, než čekání na pošťáka, co vždycky úplně náhodou zapomene zazvonit.

Z internetu jsem si stáhla potřebné formuláře a jako první jsem zamířila na okresní správu sociálního zabezpečení. Jako já si myslím, že jsem docela bystrá holka, ale než jsem vypátrala, kam se mám vydat, chvilku mi to trvalo. To asi to mlíko na mozku. Tady mi potvrdili (moc „příjemná“ paní), že pobírám peněžitou pomoc v mateřství. Jak honosný název.

Cestou z OSSZ, kde nemají bezbariérový přístup (oujé), jsem zjistila, že přepravit se o prázdninách nízkopodlažní tramvají, je tak trochu bojovka. Asi jako chytání žlutého Pikachu.

Nakonec mi chytrá aplikace poradila, jak se teleportovat do dalšího úřadu, který sídlí zase v jiné části Prahy. OSSZ dle sídla zaměstnavatele, ÚP dle bydliště, aby se v tom prase vyznalo. Na úřadě po letech objevili elektronický číselný systém, ale ty velké linkované sešity měly něco do sebe. Sebík se najedl, poblil mě i okolí a přišli jsme na řadu. To byla zas maturita. Když si to zvolíte takhle, musíte přijít až za dva měsíce, když si to zvolíte takhle, tak Vám to zamítnou. Tak jsem to zvolila snad nakonec dobře.

Posledním úkolem bude ještě oznámit v práci, že to beze mě budou muset ještě nějakou dobu zvládnout a že si za odměnu za těch tvrdě odpracovaných šest let ještě vyberu po skončení mateřské dovolenou řádnou.

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s